Je pravdou, že jsem už dávno vzplála tajnou vášní vůči severským zemím a když jsme si se spolužačkou Kristýnou vybíraly letenky do naší destinace čínského "mountain city" Chongqingu, tak jsme při zjištění, že se dá letět přes finské Helsinky se spokojeným úsměvem na tváři odsouhlasily právě onu cestu. Nejlepší na tom byl fakt, že přestup v Helsinkách trval skoro 19 hodin (od 22 hod. do 17 hod. dalšího dne) a kvůli výletu do hlavního města jsme byly ochotné i strávit noc na studeném finském letišti.
.
.
.
.
Nebudu napínat, konečně jsme přistáli zdraví a plní entuziasmu na finské půdě a hned po příletu na nás čekalo pár milých zjištění jako např. že letištní kavárna má plno kožených pohovek, na kterých si můžeme ustlat (a tím se vzdát jakýchkoliv výčitek svědomí, že jsme si nezvládly sehnat couchsurfing) no a imitace štěbetajících ptáčků na dámských toaletách mi také náladu dvakrát nezkazila. Po vyřízení administrativy jsme spolehlivě usnuly na již výše zmíněných pohovkách. Ráno nám posloužila paní servírka místo budíčku hned o páté hodině ranní, načež jsme pomalu vyrazily do velkoměsta, bylo krásně.
Kombinace procházky po Helsinkách společně s naspanými necelými čtyřma hodinami nám nezpůsobily zrovna olympijskou kondičku a ti slabší z nás začali postupně odpadávat a třást se na let jak se vyspí.
Musím dodat, že to jsme ještě upřímně netušily, že se místo čísla Gatu na obrazovce vedle Chongqingu vysvítí červeným CANCELLED. Naštěstí je Finnair společnost plná férových chlápků, kteří nám zařídili (hlavně ta paní u přepážky) přespání na hotelu společně s večeří i snídaní, což trochu zmírnilo naše zkamenělé úsměvy na tváři. Nyní přejezené jak po 14ti denním rýžovém půstu upadáme postupně do říše snů a těšíme se, co bude dál (snídaně!).
Snad zítřejší cesta přes Peking přinese více plodů.
Žádné komentáře:
Okomentovat